bezejmená

maluje po zdech obrazy slavných tváří
nikdy neukončená pokračování stejných příběhů
bezejmená
má hravější oči než skrývá kniha proroctví
natahuje ruce, říká něco co nemusíš slyšet
protože sdělení je v jemném dotyku
přeskočí nevědomost jako lyška
přeskočí do krajiny přání a tahá jeden obraz za druhým
ukáže krásu
svoji i tu na kterou jsi zapomněl
směje se protže vidí skrz věci
má v záloze vysoké karty
které by nikdo nečekal
červená se při zašeptání veršů potichu a po řeči

25.10.11

královna nemuví
a přece už všechno víš
neptá se jen přichází
jako zima
a nebo raní slunce

královna nemluví
jen tiše dýchá s touhou
do dlaní a do závějí které roztají

14.09.11

na podladěnou kytaru
chuť vyprchávajícího vína
ve kterém sjem topil včerejší den
vystřídám jen pár tónu
a stále dokola
pomalu a líně se nese tmou

18.02.10

co mi to svítí oknem,
není to měsíc,
ani ulice

%

když je štěstí vážně moc
začínám od něj mít bolavý různý části těla
a spánku se nedostává

S

když jsem Vás svlékal
našel jsem na Vaší kůži barevné příběhy
podobné snům
ve kterých se dotýkáte hvězd
prozradily mi
jaké závaží Vás přikovalo k hlíně
po které chodíte
je to pořád lepší, než se narodit jako bůh

#

a kdo Vy jste?
přicházíte... odcházíte...
jenže Vaše stopy v písku
Vás vždycky prozradí

procházíte se v kruhu kolem mého hrobu
s ránem se vytratíte
máte tolik kouzel která chci znát

B B

poslouchám ji furt dokola
hledám ji po celym internetu
a venku tak krásně prší

svetry

tvoje vlasy
ulpívají na mém svetru
zatímco moje oči
ulpívají na tvém svetru

Dráty

pondělí 15 června 2009 všechny ty dráty
nás spoutávaj
když se necháme
a nechá se skoro každej
včetně mé bezdrátové myši.

ikony s miliony barev
čekají kdy jim to dáme
čekají nehnutě a o to zákeřněji

bavíš se se sousedem
pomocí obrazovky
když vypnou proud
ty jedeš z baterek
a soused mlčí

X

jak moc toužíš po vysvobození?
tak moc že usínáš při výkladu
nejvyšších učení....
tak moc že sedíš u kafe a u cigára
zatímco řeka teče a tvoje buňky se dělí..
každá se rozdělí asi tak padestátkrát
pak klesneš
a země tě spolkne
jako ty polykáš maliny a borůvky
nebo čokoládu

D1

když klika dveří Tvých
spolkne tvůj hlas
zas dupu po kočičích hlavách
a přemýšlím co je v nás

D0

mám spoustu myšlenek
co brání mi spát
zkouším je napsat
poton je pálím
pálím papír
v ohni co ve mě hoří
pálím papír
co nikdy nedohoří

motorová pila

stříká olej
a kouše tak rychle že to nevidíš
vystříhne párátko, krásnou hoblinu
a nebo hřejivý rudý šál kolem krku
zase mám fusekle vod pilin
9 | 8 | 7 | 6 | 5 | 4 | 3 | 2 | 1
 
 
 
úvod haiku foto